Český fašismus a kolaborace

Michal Šlerka


Fašismus se zformoval r.1919 v Itálii pod vedením B.Mussoliniho. Ten se r.1922 chopil moci a faš.diktatura trvala v Itálii do 1943. Stala se vzorem i pro další státy- Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Španělsko, Portugalsko aj.
Rysy faš.: vůdcovský princip, autoritativní role státu, antiliberální a antidemokratická diktatura, militantní nacionalismus, idea stavovského (korporativního) státu. Uctívá hrubou sílu a vojenskou převahu.
V Německu vzniklo ve 20.letech nacistické hnutí v čele s A.Hitlerem, které 1933 získalo moc. R.1939 rozpoutalo Německo II.sv.válku, kterou 1945 prohrálo. To byl i konec většiny faš.diktatur.
Rasy nac.: vůdcovský princip, absolutní role státu, antiliberální a antidemokratický, šovinistický, antisemitský. Snaha o rozdělení světa a germanizaci obsazeného prostoru.

Vznik českého fašismu


Čes.faš. byl ve svém myšlení zmatený, protikladný a nelogický. Dovolával se "frontové tradice" bojovníků za vlast. Z Itálie převzali název a ideu korporativního státu. Č.fašismus byl antisemitský, protiněmecky, protipolsky a protimaďarsky šovinistický. Silně antikomunistický. Snažil se o převrat násilnou cestou, požadoval vládu silné ruky. 
KLUB ČERVENOBÍLÝCH- založen 1922. Jeho organizátorem byl J.Kučera a Dr.J.Branžovský. Měl na 1.300 členů, vliv na studenty. 1923 zaniká.
NÁRODNÍ HNUTÍ- organizace národních demokratů, vznikla 1922. Právníci, podnikatelé, živnostníci. V čele Dr.J.Jeřábek a V.Dyk.
ČESKOSLOVENŠTÍ FAŠISTÉ-sdruženi kolem týdeníku Hanácká republika. Formovali se v Holešově od r.1922 pod vedením R.Macha a poslance Fr.Zavřela. Otevřeně se přihlásili k ital.fašismu. Koncem 1922 měli na Moravě 15 místních organizací a v Čechách 4. 
Během R.1923 docházelo ke splývání fašistických organizací a 1924 vzniklo Ústředí čs.fašistů, které mělo 40 poboček. Žádali silný národní stát, zrušení KSČ, demagogická sociální hesla. R.1925 bylo v ČSR 20.000 organizovaných fašistů. Začali navazovat kontakty s italskými fašisty. Mezi č.fašisty působili nižší a střední úředníci, živnostníci, studenti, legionáři, dělníci, statkáři a továrníci. Jistou dobu s nimi sympatizovali J.Holeček, A.Jirásek, F.X.Šalda aj.


Sjednocení fašistů


Dne 24.března 1926 došlo ke splynutí všech fašistických organizací do Národní obce fašistické (NOF). V té době navázali kontakty se slovenskou Rodobranou- V.Tuka, Š.Mach, F.Juriga. K faš.stranám měla blízko i Čs.národní demokracie.
R.1926 byl odvolán pro podporu fašismu a degradován Náčelník hl.štábu čs.armády Radola Gajda (vl.jm.Rudolf Geidl). Téhož roku byl z Čs.strany socialistické vyloučen její významný člen, podporovatel faš. a protihradní politik Jiří Stříbrný.
V lednu 1927 se do čela NOF dostal R.Gajda, stal se "Bratrem vůdcem." Snaží se o faš.ital.typu. Z NOF byl vyloučen C.Svozil, který začal na Moravě organizovat opoziční skupinu. V letech 1926/27 hlášeni policie odhadovala počet příslušníků a sympatizantů hnutí na 200.000. NOF ale byla v krizi, zmítaná vnitřními rozpory a nedostatkem financí. Z NOF se odštěpil Svaz slovanských fašistů(Dr.V.Stulík,prof.F.Mareš, prof.J.Pekař). V letech 1928-29 byl č.fašismus v krizi.
NOF a Strana radikálních nár.socialistů (J.Stříbrný) vytvořili před volbami r.1929 Ligu proti vázaným kandidátním listinám, k níž se připojilo ještě 6 malých stran. Liga získala 0,9% hlasů, mandát 3 poslanců a 1 senátora. 

Hospodářská krize


Začala na podzim 1929, tvořila i krizi politickou a nástup sociální demagogie. Její vrchol byl počátkem 1933, 1 mil.lidí bylo bez práce, venkov byl sužován exekucemi, pokles mezd a život.úrovně, bída a hlad vedly k politické radikalizaci. Vláda zakročila proti Lize, nacistům, HSL´S a KSČ.
Aktivizace Němců v pohraničí, vznik Sudetendeutsche Heimatsfront (SHF) a její snahy o rozbití ČSR a připojení pohraničí k Německu.
NOF stála na pokraji politického zájmu veřejnosti. Její sociální základnou byly střední rolnické vrstvy, živnostníci, dělníci. Zaměřuje se na venkov. R.1932 měla 358 jednot a 37.000 členů. Její úderné oddíly měly postupně tyto názvy: Omladina, Junáci, Obrana NOF, Junáci NOF.
V noci z 21.na 22.1.1933 zaútočilo 70 příslušníků NOF na kasárna Brno-Židenice. Útok byl odražen a útočníci pochytáni. Gajda dostal 6 měsíců.
Národní liga- v čele J.Stříbrný.Nejsilnější pozice v Praze a Brně. Úderné oddíly Mladá generace NL.
Vlajka- faš.studentské sdružení, v l.1925-27 součást NOF, pak se osamostatnila. V čele J.Vrzalík, Dr.L.Kulka, J.Streibl, prof.F.Mareš, prof.K.Domin. Silně protiněmečtí.
Rozpory v Čs.národní demokracii vedly k oddělení Národní strany práce a Radikální národní demokracie.


V dubnu 1934 vznikla Národní fronta: sdružení NOF, Radikální nár.demokracie a 8 dalších malých organizací. V srpnu t.r. z ní vystoupila NOF. V říjnu 34 vzniklo Národní sjednocení (NS): spolek Čs.národní demokracie, Národní ligy a Nár.fronty. Organizace mládeže: Mladé NS.
Listopad 1934: Insigniáda- předání insignií UK z německé do české části bylo provázeno potyčkami čes.a něm.studentů. ČSR podporuje něm.emigranty a umělci se staví proti fašismu.
VOLBY 1935: NS 5,57% hlasů, 17 mandátů
NOF 2,03% hlasů, 6 mandátů
Autonomistický blok(HSL´S) 6,9% hlasů, 22 mandátů
SdP 15,2% hlasů, 44 mandátů
Volby potvrdily demokratický režim ČSR.

Československo bylo solidární s demokratickou vládou Španělska, vznikl Výbor na pomoc demokratickému Š. V řadách interbrigád bojovalo 2.200 Čechoslováků, padlo jich 400.
SdP- otevřená hitlerovská agentura, chtěla rozbít ČSR a připojit pohraničí k Německu. V čele K.Henlein a K.H.Frank.

V NS vzrůstají rozpory, vyloučení prof.F.X.Hodáče. Bojová složka Mladého NS se jmenovala Šedá legie. Spora o vedení MNS a ŠL vyústily ve vleklou krizi strany. V r.1937 byla Stříbrného Nár.liga vyloučena z NS a začíná pracovat samostatně.
NOF je stižena nedostatkem financí, opoziční frakce, pokles členské základny. NOF i opoziční faš.složky byly zasaženy úbytkem významu a počtu členů.
1938- SdP se snaží rozbít ČSR. 12.září byl potlačen pokus o puč SdP. Fašisté se postavili na obranu republiky. Čs.vlád